Přejít na poradenství{{ name }}
Artiklové číslo {{ combinedCodeWithHighlight }}
Vaše materiálové číslo:
Lehkost sama – práce s hliníkem
Při řízení výroby v leteckém a kosmickém inženýrství, v automobilovém průmyslu nebo v dodavatelských řetězcích, zejména pokud realizujete lehké konstrukce, vám hliník ulehčí práci hned v několika ohledech. Hliník coby kov má nízkou specifickou hmotnost, ale přesto je velmi pevný. Hliník má i další výhodné vlastnosti – je odolný proti korozi, má dobrou elektrickou vodivost a snadno se obrábí. V porovnání s ostatními kovy má hliník náskok také v oblasti recyklace. Tento aspekt je obzvláště důležitý, pokud jde o ekonomickou životaschopnost a udržitelnost vašeho podnikání. Zjistěte, jak lze z hliníku vyrobit vizuálně příjemné součásti a proč je hliník vyhledávaným materiálem pro lehké konstrukce. Dozvíte se také pár šikovných triků pro obrábění hliníku a pro dosažení těch nejlepších výsledků při jeho broušení a řezání.
Dokonalý materiál pro esteticky smýšlející lidi
Hliník je oblíbený nejen pro své specifické vlastnosti, ale také proto, že díky svému stříbrnému lesku disponuje hezkým vzhledem. Kromě použití v interiérech je hliník – ať už v čisté formě, nebo jako součást nových slitin – velmi používaným materiálem v architektuře a stavebnictví, kde je oblíbenou volbou pro funkční a zároveň krásná řešení, jako jsou například obklady fasád.
Lehký, pevný a estetický – hliník jako nezbytnost v mnoha odvětvích
V čisté nebo legované formě je hliník také vynikajícím materiálem pro strojírenství a výrobu zařízení. Používá se všude tam, kde nízká hmotnost znamená zvýšení dynamiky a účinnosti. Může se jednat o velkoplošné panely karoserie všech typů vozidel, ale také o tvarovky v interiéru vozu, bloky motorů nebo hlavy válců. Stručně řečeno, prakticky každé odvětví těží z nízké hmotnosti hliníku a využívá jej k dosažení co nejvyšší účinnosti, například tím, že z něj vyrábí součásti strojů. Jedním z nejlepších příkladů je vynikající a spolehlivá kombinace nízké hmotnosti a pevnosti v součástech průmyslových robotů nebo lineárních hnacích ústrojí, tedy řešení, se kterými se výrobní manažeři, jako jste vy, setkáváte při své každodenní práci. Vlastnosti, po kterých je vysoká poptávka i v loděnicích a při stavbě vlaků.
Pokud patříte mezi řemeslníky ve stavebnictví, jistě oceníte výhodné vlastnosti hliníku. Developeři i architekti jej používají k mnoha účelům, od okenních a dveřních rámů přes fasádní obklady, střešní a stěnové systémy až po robustní kování, kliky a mříže. Hliník je také skvělý při práci „v zákulisí“, např. jako tvarovatelná tenká tepelná izolace. Když už je řeč o tenkém materiálu – hliník je jako obalový materiál téměř nepostradatelný, jelikož chrání zabalené potraviny před působením okolních podmínek. Díky své elektrické a tepelné vodivosti patří hliník také k nejvhodnějším materiálům pro výrobu elektrických kabelů nebo vinutí cívek pro transformátory a podobně.
Opatrně s tlakem – hliník patří k těm měkčím materiálům
Pokud jde o obrábění, hliník je váš přítel. Jde o relativně měkký materiál, takže při zpracování potřebujete mnohem menší sílu a můžete také použít vyšší řezné rychlosti.
Doporučujeme:
- Chcete-li dosáhnout co nejlepších výsledků, dbejte při řezání, soustružení, frézování a dokonce i při vrtání hliníku na správné chlazení a mazání nástrojů.
- Při obrábění hliníku vždy používejte nástroje s větším úhlem záběru pro lepší úběr měkkých třísek.
- Z hlediska výroby byste také měli mít vždy na paměti pojem „oxidace“. Tam, kde se hliník dostane do kontaktu se vzduchem, a tedy s kyslíkem, se okamžitě vytvoří oxidová vrstva.
- Tomu můžete zabránit například povlakováním povrchů ihned po obrábění.
Snadné ořezávání: přímočaré pily
Nejjednodušší způsob řezání hliníku je řezání pilou. Nezapomeňte si však vybrat správný pilový kotouč na kov – pro řezání měkkého materiálu, jako je hliník, jsou nejvhodnější pilové kotouče na kov s nulovým úhlem. Při používání motorových pilových pásů je lepší upřednostňovat nižší rychlosti. Také rychlost posuvu by měla být nižší a odpovídat materiálu. To platí jak pro řezné kotouče s pojivem ze syntetické pryskyřice, tak pro vějířovité brusné kotouče a hrubovací kotouče.
Při broušení dávejte pozor
Jelikož je hliník velmi měkký, musíte si při broušení dávat pozor na určitý stupeň rozmazání taveniny. Velikost tlaku při broušení závisí především na jeho kvalitě a na dané slitině. Například i při použití tvrdého a křehkého duralu je třeba dbát na správný brusný tlak. Při broušení vždy dochází ke stlačení povrchu hliníkové součásti, bez ohledu na tlak. Toho můžete využít při dokončovacím obrábění, například při leštění. Díky dobré tepelné vodivosti se teplo vznikající při broušení snadno odvádí. Pár užitečných tipů:
- Vždy pracujte s opatrností, aby nedošlo k poškození materiálu. Za nejlepší řešení považujeme použití brusiv s přidaným brusným povlakem a chladicím účinkem nebo použití brusných olejů.
- Při zahájení broušení dejte přednost větší zrnitosti a snižujte ji v krocích po 100, abyste se přiblížili jemnějšímu povrchu.
- Pokud je součást lakovaná, začněte s hrubým brusným kotoučem a vysokými otáčkami. Postupujte opatrně – velký tlak automaticky neznamená, že odstraníte více materiálu, ale s velkou pravděpodobností zanechá nevhodné stopy po broušení.
- Chcete-li upravit úběr materiálu, zvyšte otáčky. Ať už se rozhodnete jakkoli, věnujte výběru správných brusných nástrojů dostatek času. Ideální jsou například brusná rouna z netkaného materiálu s otevřeným povrchem.
Nespěchejte ani s výběrem typu zrna.
- Ideální jsou základní oxidy hliníku.
- Elektrokarborund naopak reaguje s hliníkem, čemuž se chcete za každou cenu vyhnout.
- Dobrou volbou jsou také brusiva s keramickou zrnitostí, která mají skvělé samoostřící vlastnosti, jako je například ostrý karbid křemíku.
- Pokud jde o výběr správného kartáče, zvažte použití nylonových štětin s okraji ze SiC nebo nerezové oceli.
Pokud s hliníkem pracujete poprvé, je před zahájením práce na větších plochách vhodné otestovat tlak a rychlost.
Pozor: Nikdy nepoužívejte nástroje, které byly nebo budou používány s jiným materiálem, než je hliník. Nástroj by jinak mohl do hliníku zapracovat jiné kovové částice. Tento druh vady obrábění povede ke korozi nebo poškození materiálu a v nejhorším případě znamená sešrotování obrobku.
Svařování hliníku – nelehký úkol
Možná to znáte ze své každodenní práce – svařování hliníku není vzhledem k jeho teplotě tání 660 °C snadný úkol. Navíc je třeba dodávat mnohem vyšší teplotu, protože hliník má vynikající tepelnou vodivost. Jakmile se vám podaří dosáhnout čistě zataveného sváru bez plynových bublin, je na řadě dokončování spojů.
- Nejprve upravíte spoj tak, aby opticky splynul s okolím, a to tak, že jej zbrousíte do stejné výšky jako okolní povrch.
- Pokud máte v úmyslu dále zdokonalovat povrch obrobku, je lepší volit jemnější zrnitost.
- Používejte vysoké rychlosti a dbejte na správný odvod tepla.
- Abyste zabránili zeskelnatění kotoučů, je třeba používat vysoký přítlak, který ovšem nesmí být příliš vysoký – nadměrný tlak poznáte podle neobvyklých zvuků nástroje. Fíbrové kotouče jsou vhodnou volbou pro dosažení vysoké rychlosti úběru a zároveň šetrnosti k materiálu.
- Dávejte pozor na teplo a udržujte dobré chlazení. Nakonec vyleštěte jakékoli zbývající rýhy či nedokonalosti. Nyní vaše svary plynule splynou s povrchem.
Srovnatelný chrom – leštěný hliník
Jakmile jste z hliníkové součásti odstranili veškerý přebytečný materiál a dali jí konečný tvar, je čas zvážit možnosti finálního leštění. Můžete si vybrat leštičku nebo úhlovou brusku s nastavitelnými otáčkami. Při menších pracích může být vhodným nástrojem dokonce i vrtačka s klasickým lešticím vrtákem.
Vždy platí, že správný nástroj závisí na tom, kolik součástí ve vaší výrobní hale je třeba pravidelně leštit.
Správné použití speciálních lešticích brusných kotoučů a lešticích past dodá i tomu nejobyčejnějšímu hliníku oslnivý lesk.
Přirozená ochrana? Ano!
Neošetřený a čistý čerstvě vylisovaný nebo vyválcovaný hliníkový plech velmi rychle zmatní oxidovou vrstvou. Tato vrstva se zvětšuje v závislosti na tom, jak dlouho zůstává povrch (součásti) vystaven a v kontaktu s okolním vzduchem. V některých případech bývá tento proces žádoucí. Zpočátku světlá, pak šedá vrstva se postupně mění v optimální ochranu materiálu. Jako správný řemeslník však možná budete chtít vzhled svých součástí někdy znovu vylepšit – hliník se naštěstí snadno čistí. Znečištění odstraníte ve dvou krocích – předmytím a následným důkladným čištěním pomocí kartáčů, houbiček a v případě potřeby abrazivních past a čisticích prostředků. Poté omyjte všechny zbytky a aplikujte konzervační, vodu odpuzující čisticí prostředek.
Speciální případ: čištění před svařováním Pokud plánujete svařování součástí nebo povrchů, je nezbytné předem odstranit každou stopu mastnoty nebo oleje. Postupujte tak, že vždy nejprve odstraníte mastnotu a olej, a teprve pak oxidovou vrstvu. Olej a mastnotu lze snadno odstranit pomocí organických rozpouštědel, například acetonu nebo jemného čisticího louhu.
Vydrhnutí oxidové vrstvy kartáčem z nerezové oceli materiál zachová – tento kartáč ale nikdy nepoužívejte na jiné materiály než hliník! Dále existuje také řada sprejů, které můžete použít k přípravě povrchů pro svařování.
Často kladené otázky – vy se ptáte, my odpovídáme
S hliníkem nepracuji tak často a nemám s ním ještě tolik zkušeností. Jaké produkty bych měl/a používat?
Nevím, jakou rychlost řezání a otáčky použít. Můžete mi poradit?
Údajně je dobré používat brusné mazivo. Je to pravda?
Jaká brusiva jsou nejlepší pro broušení hliníku?
Jaká brusiva jsou nejlepší pro broušení hliníkových povrchů pomocí orbitální brusky, například před lakováním?
Jaká brusiva byste mi doporučili, pokud chci odstranit škrábance z hliníkového povrchu?
Stojíte o další rady pro práci s hliníkem? Potřebujete odbornou podporu a poradenství ohledně nástrojů a pomůcek?
Naši odborníci vám rádi pomohou!